Předběžně opatrné

Státní maturitu ano, ale ne takhle

Zítra mě spolu s ostatními letošními maturanty čekají závěrečné písemné maturitní testy (nechám si od cesty nejapný komentář, proč jsou testy jako poslední, když jejich vyhodnocení trvá nejdéle). A protože už teď se nahromadila spousta problémů, které jinak dobrý nápad státních maturit všem znechutily, sepíšu je už teď, protože věřím, že do pátku, kdy by měly písemné zkoušky skončit, se objeví ještě mnohem více problémů, a mě by pak taková kvanta informací mohly odradit od sepsání dlouhého článku 

Při navrhování používáme mozek

Poslední dobou si začínám čím dál víc všímat nesmyslností v návrhu nejen počítačových/mo­bilních/webových aplikací, ale také věcí v běžném životě. O tom, že by měli utrhat ruce všem vývojářům vyhledávače v jízdních řádech IDOS už jsem se zmiňoval na Twitteru a vůbec, každou chvíli napíšu nějaký tweet s dovětkem UX FAIL. No a protože už jsem dlouho nenapsal žádný článek a do 140 znaků na Twitteru se mi toto nevejde, popíšu další věc, co mě už několikrát mírně vytočila výjimečně tady.

Maturita

Původně jsem chtěl napsat článek už před maturitou, ale nechělo se mi. Tak aspoň teď 

Odmaturoval jsem na nejlepší možný počet (nejsem šprt!). Z češtiny Romeo a Julie za 9 bodů z 9, angličtina 39/39. Z programového vybavení jsem měl otázku instalace a zavádění Windows a jako praktickou otázku PHP skript pro propojení s databází a vypsání jednoho záznamu. Z technického vybavená topologie sítí a způsoby přístupu (vůbec jsem nevěděl, co mám říkat) a hardware počítače včetně kompletace (na kterou nedošlo) a můžu konstatovat, že mě učitel při maturitě konečně něco naučil :D U praktické maturity jsem údajně nedal učitelům šanci jak jsem měl kódy perfektní 

Takzvané potítko bych přejmenoval na nudítko.

Teď už jen písemnou část.

Jak si v ČR připadám 20 let za vyspělými opicemi

Kdysi dávno, kdy ještě malý Adámek nechodil ani do školky, přivezl domů jeho tatínek zvláštní, prazvláštní zařízení. Malý Adámek, zvyklý z domů na psací stroj jako nejnovější výdobytek technologie, byl jako u vytržení. Blikalo to, pípalo to a dokonce to mělo hromadu tlačítek. Některá byla s čísly, některá bez, ale po zmáčknutí jakéhokoliv z nich vydal přístroj varovné pípnutí. Nejdivnější na tom zařízení byla ale klika přichycená pomocí divně zkroucené šňůry.

Pirátská čísla

Milá tupě kopírující média a všichni samozvaní odborníci v čele s neustále strašící BSA na hranici legálnosti. Jděte do prdele s neustálými čísly o tom, jaké ztárty utrpěl ten a ten průmysl díky tolika a tolika procentům pirátsví. Částky jsou nadnesené i kdyby každý, kdo si něco upirátil, onu věc místo upirátění koupil (neříkám legálně pořídil, protože to je úplně něco jiného). Což je samozřejmě blbost, protože většina z pirátů, kdyby neměla možnost upirátit, raději sáhne po levnější alternativě (v případě třeba software), popřípadě se bez upirátěné věci obejde (hudba, film).

Nehledě na to, že pirátit u nás hudbu a filmy je naprosto legální a dokud bude fungovat OSA a podobné příživnické organizace, nemám se stahováním hudby a filmů absolutně žádný morální problém. Obzvlášť, pokud se 90% obsahu, který takto získám, ani nedá v ČR koupit, popřípadě koupit bez naprosto omezující DRM ochrany.

Opičí noviny
©2008 - 2011 Adam Tomeček, všechna práva vyhrazena. Kopírování textů a obrázků pouze se svolením autora!

Made by Disturbed Design