22. 2011

červen

Krátce o sobectví

Není ve skutečnosti největší sobec právě ten, který nazývá sobcem někoho jiného, čímž se k němu chová sobecky, protože po něm vlastně požaduje chování, jaké vyhovuje právě jemu? Každý je vlastně takový sobec, jak sobečtí mu připadají lidé kolem něj.

14. 2011

květen

Při navrhování používáme mozek

Poslední dobou si začínám čím dál víc všímat nesmyslností v návrhu nejen počítačových/mo­bilních/webových aplikací, ale také věcí v běžném životě. O tom, že by měli utrhat ruce všem vývojářům vyhledávače v jízdních řádech IDOS už jsem se zmiňoval na Twitteru a vůbec, každou chvíli napíšu nějaký tweet s dovětkem UX FAIL. No a protože už jsem dlouho nenapsal žádný článek a do 140 znaků na Twitteru se mi toto nevejde, popíšu další věc, co mě už několikrát mírně vytočila výjimečně tady.

21. 2011

duben

Pirátská čísla

Milá tupě kopírující média a všichni samozvaní odborníci v čele s neustále strašící BSA na hranici legálnosti. Jděte do prdele s neustálými čísly o tom, jaké ztárty utrpěl ten a ten průmysl díky tolika a tolika procentům pirátsví. Částky jsou nadnesené i kdyby každý, kdo si něco upirátil, onu věc místo upirátění koupil (neříkám legálně pořídil, protože to je úplně něco jiného). Což je samozřejmě blbost, protože většina z pirátů, kdyby neměla možnost upirátit, raději sáhne po levnější alternativě (v případě třeba software), popřípadě se bez upirátěné věci obejde (hudba, film).

Nehledě na to, že pirátit u nás hudbu a filmy je naprosto legální a dokud bude fungovat OSA a podobné příživnické organizace, nemám se stahováním hudby a filmů absolutně žádný morální problém. Obzvlášť, pokud se 90% obsahu, který takto získám, ani nedá v ČR koupit, popřípadě koupit bez naprosto omezující DRM ochrany.

Krátké bláboly | zobrazeno: 1193 | 1 komentář

31. 2011

leden

Práskací krabička

Dnes během večeře jsem se dozvěděl něco, co mě opravdu nadzvedlo ze židle. Pokusím se trochu uklidnit a začít nějak smysluplně.

Můj bratr navštěvuje čtvrtou třídu základní školy (stejné jako já). Má na první pohled milou třídní učitelku (o které jsem si vždycky myslel, že je vypatlaná píča – pardon – protože mě bezdůvodně neměla moc v lásce. No a teď mám o důvod víc), kterou bych tipl tak na 40 let – to proto, aby si někteří nemysleli, že je to nějaká přestárlá soudružka.

A co že mě to tak nadzvedlo? Dneska z bráchy tak nějak mimoděk vypadlo, že „…Kuba byl napsaný na šesti lístcích z devíti mami!“. Cože? lístcích? No, trošku jsem se poptal a padala mi čelist. Z bráchy totiž vypadlo, že ve třídě mají krabičku, jeho slovy „něco jako tajnou poštu na táboře, víš?“, do které sprostě práskají své spolužáky. Za to, že se honí po třídě, že se bijí pravítkem a podobně. Docela síla že? Když jsem se ho zeptal, proč tam vůbec někoho píšou, bylo mi řečeno „tak když oni tam píšou mě, tak je napíšu taky ne?“. Beru, že to řekne desetiletý kluk, který tohle moc nechápe, ale že je k takovému hnusnému práskání vybízí a vychovává třídní učitelka na základce?

Být jeho rodič, zajdu jí říct, co si o ní a o téhle práskačské praktice myslím (a možná to udělám i tak, mám k tomu každý týden na praxi příležitost, jenom nevím, jestli tím neuškodím bráchovi). Prostě je mi z toho zle. Chápu, že tyhle praktiky využívali komunisti a podobní hnusáci, ale že to musí praktikovat i učitelka na základní škole, aby si udržela pořádek ve třídě? To docela mluví o jejích učitelských schopnostech, nemyslíte?

31. 2010

prosinec

Nebudu bilancovat

…protože se vždycky akorát naseru, že jsem udělal tak desetinu toho, co jsem chtěl a dvacetinu toho, co jsem mohl.

I když to nebyl úplně špatný rok.

« Předchozí 1 2 3 Další »

Hledej