Předběžně opatrné
Předběžně opatrné
14. 2010
srpen
Můžete je milovat, můžete je nenávidět a nebo jednoduše ignorovat… Ale to je asi tak všechno, co s Like a Tweet tlačítky zmůžete." Citace mého tweetu, který mi nedá a krapet se nad ním zamyslím.
Vkrádají se všude. Na blogy, komunitní weby, ale i „seriózní“ zpravodajské a firemní weby. Je jen málo míst, kde nenarazíte na „sdílecí sociální tlačítka“ odkazující na Facebook, Twitter a milion dalších sociálních sítí. „Staňte se našim fanouškem na Facebooku“…„Followujte náš Twitter účet“ a spousta dalších výzev na nás skáče ze všech webových koutů a stran.
Někdo je nenávidí, někdo je občas použije a 99% ostatních si těchto tlačítek nevšímá. Evidentně ale zaznamenaly určitý úspěch, protože jak Facebook, tak nedávno i Twitter vydal oficiální sdílecí nástroje – proslulé Like! a nyní i Tweet tlačítka. Tyto se rozšířily rychlostí světla a koukají na nás ze všech koutů. Pokusím se nepolemizovat nad jejich skutečnou hodnotou. Dnes mi bude stačit, že je na blogu (a nikde jinde!) sám používám a prozatím se jich nehodlám zbavovat.
Zamyslet se chci nad jejich potencionálním nebezpečím. Vložit tato tlačítka na web nezabere více než pět minut času. Ty se pak při každém zobrazení stránky načítají přímo z hostitelského webu, v tomto případě Facebooku a Twitteru. A tady je ono možné nebezpečí. Těžko říct, co se vlastně načítá. Určitě se načítá samotný kód tlačítka, ale kdo může zaručit, že si Facebook a Twitter ke každému zobrazení neukládají data o návštěvníkovi a nebudují obří databázi?
Z těchto dvou služeb je na první pohled nebezpečnější Facebook. Pokud je uživatel přihlášen, automaticky se k Like! tlačítku stahují informace o přátelích a vůbec má Facebook přehled, kdo přesně si stránku zobrazil. Ne, že by to Twitter neměl, ale není to na první pohled patrné. Takovýto sběr dat může samozřejmě stejným způsobem dělat (a minimálně u některých služeb určitě dělá) Google se svým YouTube, AdSense a spoustou dalších služeb, které se na webu vyskytují snad ještě více, než sdílecí tlačítka. Tento sběr však nemusí a ani nemůže být tak konkrétní (přiřazen k určitému přihlášenému uživateli, i když i tady je to na hraně – já sám jsem ke Google účtu přihlášen neustále).
A to už se pomalu dostávám k tomu, kvůli čeho článek vlastně píšu. Opravdu uživatelům vadí, že se o nich shromažďují data? Sami si přece na všechny možné sociální sítě dávají (často velmi pečlivě a přesně) své osobní údaje. Spousty neznalých uživatelů má navíc tyto údaje veřejně přístupné. Drobnosti, jako které weby navštěvuji už by mě opravdu vůbec netankovaly.
Sám jsem na ochranu svých osobních údajů relativně pečlivý, i když jsem zaregistrovaný na některých sociálních sítích včetně Facebooku a Twitteru, ale sdílecí tlačítka mi nevadí. Sám je občas použiju a že se mi příště díky mému nahromaděnému „internetovému profilu“ třeba zobrazí relevantnější reklama je mi putna.
Určitě se brzy objeví rozšíření do prohlížečů blokující tato
tlačítka stejně jako se blokují reklamy a tak budou rýpalové spokojení.
Těm ostatním, kteří o přídavcích nemají ani zdání je to stejně
jedno. Klidně se v komentářích podělte o svůj úžasný názor o tom,
jak jsou tlačítka špatné a jak vám vadí, ti ostatní je budou ignorovat a
nebo je použijí a udělají mi radost 
.
Opičí kecy | zobrazeno: 296 | 2 komentáře Pokračovat ve čtení
18:30 17.08.2010
rozšíření pro prohlížeče tu jsou už dlouho. kupříkladu z tvých linkovacích a líbících se tlačítek se mi zobrazuje ikonka topčlánky, vybrali.sme.sk (který mi stejně nebude fungovat, protože obsahuje javascript) a textový odkaz na Tweet Tyhle tlačítka mají ale něco do sebe, na jeden budoucí projekt jsem už taky nasadil tlačítko líbísemi a ikdyž jsme to oficiálně ještě nespustili, tak už se chytli 3 ovečky :)
16:46 18.08.2010
Od Apina jsem čekal nějaký z jeho antisociálních názorů. Překvapil si :-). Samozřejmě, že něco do sebe mají. Místo házení odkazu do statusu prostě použiju tlačítko a je. Bohužel ale třeba na FB nejde moc rozeznat rozdíl mezi líbí se mi skupina/stránka a odkaz.
