13. 2009
květen
Každý, kdo se alespoň kapánek zajímá o počítačové hry a orientuje se v herním světě o této hře musel slyšet. Pějí se na ní ódy ze všech stran, je to druhá nejprodávanější hra na X-Box Live, ocenění také neposbírala málo a tak jsem neodolal ani já.
Zkoušel jsem si hru zpirátit a ke štěstí autora mi hra padala a nefungoval ani oficiální fix. Vyzkoušel jsem proto opatchované demo a hra mě naprosto uchvátila. Přesto jsem ještě nechtěl utratit svých 15 zelených papírků za nějakou „hopsačku“. Pár dní zpátky se mi však dostal do rukou LEVEL, kde dostala hra hodnocení 10/10 (!). Toto hodnocení jsem za celou dobu co odebírám LEVEL viděl snad u 3 her (co si tak vzpomenu Bioshock a GTA: SA) a proto jsem neváhal. Pomalu jsem nemohl dospat jak jsem se těšil, až si ráno tutu hru zahraji.
Chtěl jsem si jí jako obvykle koupit na STEAMu, jenže cenový rozdíl mezi 13 Euro a 15 Dolary jinde mě přesvědčil. Hru jsem koupil na ImpulseDriven.com a rozhodně nelituji. Jednoduše stáhla, nemá žádnou ochranu a nemusím spouštět žádného klienta abych si mohl zahrát.
Na první pohled uchvátí Braid svou grafikou. Grafika je ručně kreslená, pro každý svět jiná a naprosto okouzlující. Dovedu si představit jak musí hra vypadat v HD rozlišení na nějaké obří televizi.
Samotná hra je „prostá“ 2D hopsačka obohacená o hrátky s časem a
na nich založenými puzzly. Dokonce by možná nebylo od věci napsat, že
celá hra je o puzzlech založených na hrátkách s časem obohacená o 2D
hopsačku, jenže to by znělo docela divně . Hernímu stylu je přizpůsoben i skvělý příběh, který
podle gusta celé hry začíná ve druhém „světě“ z celkem šesti.
Samotnou náplň příběhu nehodlám prozrazovat, snad jedině to, že se celý
točí kolem rozpadlého vztahu hlavního hrdiny Tima.
Hra obsahuje 6 světů. V každém světě je jiná možnost jak ovládat čas. Základní vlastnost, která funguje všude je posouvání času zpátky a to ne zpátky ve smyslu pár sekund, ale klidně návrat na začátek úrovně. Navíc na některé označené předměty toto posouvání času nefunguje a tak je zase o důvod víc proč provětrat mozkové závity. V jednom světě se čas v úrovni pohybuje podle směru vašeho pohybu, když jdete dopředu, čas utíká jak má, když se hrdina zastaví, zastaví se i čas v úrovni…
Nejzajímavější úrovně mi přišly ve světě, kde jste udělali
nějakou činnost, vrátili čas a po vrácení do normálu se vytvořil váš
stín, který provedl to samé a mohl tak třeba otevřít dveře nebo sebrat
předmět, ke kterému by se postavička nedostala. Ve vůbec posledním světě
(vlastně prvním) šel zase čas pozpátku úplně a to dokonce tak, že první
úroveň byla vlastně ta poslední .
Obtížnost samotných puzzlů je velice individuální. Někdo trvdí, že jsou puzzly snadné, jenom to chce ten správný úhel pohledu, protože takové principy se ještě nikde neobjevily. Naopak další tvrdí, že jsou někdy až přehnaně složité. Osobně mi obtížnost vyhovovala, protože bez častých záseků by se dala hra projet za necelou hodinku a to by opravdu nebylo ono. Záseky však nejsou nijak otravné, hra naopak působí jako výzva a tak hrajete pořád dál kvůli odhalení další části příběhu. I tak je však krátká, první průchod mi trval přibližně 4 hodinky, což je kapánek málo.
Osobně můžu hru vřele doporučit, jedná se o jednu
z nejzajímavějších her, kterou jsem kdy hrál. Navíc hra obsahuje editor,
který by měl být brzo oficiálně zdokumentován a tak by mohly vznikat
další povedené mapy a puzzly, na které se nemůžu dočkat. Sám uvažuji,
že hru přeložím do češtiny, protože si to opravdu zasloží .
Opičí kultura | zobrazeno: 2468 | Žádný komentář Pokračovat ve čtení
Zatím nebyl napsán žádný komentář. Můžeš být první!